Pokud pronajímáme nemovitost musíme z příjmů dosažených z jejího pronájmu odvést daň z příjmu fyzických osob.

           Základem daně při pronájmu nemovitostí je příjem z nájemného snížený o výdaje, které v souvislosti s  vlastnictvím a pronájmem nemovitosti  vynaložíme. Zákon o daních z příjmů umožňuje i u příjmů z pronájmu uplatňovat výdaje ve skutečné výši nebo jejich hodnotu stanovit 30%ním výdajovým paušálem z dosažených příjmů. Při rozhodování o způsobu uplatňování výdajů zvolíme zpravidla variantu minimalizující základ daně a tím i její výši.  

            Uplatnění skutečných výdajů je náročnější na administrativu, protože musíme vést evidenci nejenom o příjmech, ale i o vynaložených výdajích. V tomto případě však  můžeme kromě prokázaných výdajů na opravu a údržbu  nemovitosti, její  pojištění, úhradu daně z nemovitostí  apod., zahrnout do daňových nákladů  i odpis nemovitosti ze vstupní pořizovací ceny nebo ceny stanovené znaleckým posudkem když zahajujeme pronájem  nemovitosti, kterou vlastníme déle než pět let.  Jestliže jsme k nákupu pronajímané nemovitosti využili   hypotéční úvěr, zvýšíme své daňové výdaje i o hodnotu úroků za příslušné zdaňovací období.       

            V případě, že část pronajímané nemovitosti využíváme i pro své bydlení, krátíme všechny uvedené výdaje v poměrné výši odpovídající poměru části pronajímané plochy budovy  k celkové využitelné ploše.

   daňový poradce