Od počátku roku 2011 může zaměstnavatel na základě smluvního vztahu
poskytovat žákovi nebo studentovi připravujícímu se na výkon profese, pokud bude po skončení studia či odborné přípravy podle podmínek uzavřené smlouvy pracovat jako zaměstnanec v jeho firmě, tzv. motivační příspěvek ve výši 5 000 korun měsíčně, v případě studenta vysoké školy až 10 000 korun měsíčně. Tento příspěvek je na straně zaměstnavatele daňově účinným nákladem.
Motivačním příspěvkem zákon rozumí stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních souvisejících s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec příslušných předpisů.
Na žáka či studenta pobírajícího motivační příspěvek se z pohledu zákona o dani z příjmů daňově pohlíží jako na zaměstnance. Protože příjem plynoucí v podobě motivačního příspěvku není od daně z příjmů osvobozen, budoucí zaměstnavatel musí z jeho výplaty splnit příslušné daňové i pojistné odvody.
Výpočet a odvod daně z příjmů ze závislé činnosti bude záviset na tom, zda student či žák u budoucího zaměstnavatele podepíše tzv. prohlášení k dani umožňující uplatňování slev na dani apod.
Sociální pojištění se z motivačního příspěvku neodvádí sociální, protože podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se student a žák za zaměstnance nepovažuje.
Odvodu zdravotního pojištění ale motivační příspěvek podléhá. Zákon o veřejném zdravotním pojištění totiž za zaměstnance považuje každou fyzickou osobu, které plynou příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daní z příjmů s výjimkou žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku, což není příjem plynoucí z pobírání motivačního příspěvku.
Pokud by žák či student porušil smluvní ujednání s budoucím zaměstnavatelem a nestal se jeho zaměstnancem, nebyly by splněny zákonem stanovené podmínky a celá hodnota vyplaceného motivačního příspěvku by se stala se zpětnou platností daňově neúčinnou.
Úhrnnou výši takto vyplaceného příspěvku pak zaměstnavatel jednorázově dodaní - zvýší svůj základ daně za zdaňovací období, ve kterém k porušení podmínek došlo.
Podle hodnocení různých zahraničních prestižních institucí máme jeden z nejsložitějších daňových systémů na planetě. Pokud přehlížím výše uvedenou odlišnost pohledů různých zákonů na stejnou skutečnost či situaci a jejich promítnutí do tuzemské praxe daní a odvodů, nemohu s tímto hodnocením polemizovat.
ing.Vladimír Opatrný
daňový poradce