Zřízením věcného břemene se omezují práva vlastníka nemovitostí - pozemků a staveb spojených se zemí pevným základem. Vlastník nemovitosti je při zřízení věcného břemene povinen ve prospěch někoho jiného něco strpět, něco vykonat nebo naopak něčeho se zdržet.
O právní úpravě zřízení věcného břemene se dočteme v občanském zákoníku v paragrafech 151n až 151p.
Osobou oprávněnou je při zřízení věcného břemene osoba, v jejíž prospěch se věcné břemeno zřizuje, a osobou povinnou osoba, která musí právo věcného břemene strpět. Z hlediska úplatnosti zřízení práva věcného břemene rozeznáváme bezúplatné a úplatné zřízení věcného břemene.
K bezúplatnému zřízení práva věcného břemene dochází nejčastěji při darování nemovitosti mezi rodiči a dětmi. Povinná osoba (syn nebo dcera) se zpravidla zavazuje k tomu, že celá nemovitost nebo její část bude bezplatně doživotně užívána jejím původním vlastníkem (otcem, matkou). Zřízení práva věcného břemene není v tomto případě předmětem daně z příjmů, ale daně darovací. Darování rodinného domku včetně zřízení věcného břemene mezi rodiči a dětmi je však od této daně osvobozeno, protože se jedná o osoby zařazené z pohledu darovací daně do tzv. I. skupiny osob. Pokud např, otec daruje dceři rodinný dům se současným zřízením práva věcného břemene v podobě doživotního užívání několika místností, nebude dcera ani otec platit ze zřízení práva věcného břemene ani daň z příjmů ani daň darovací.
V příštím příspěvku se zaměřím na zdanění úplatného zřízení věcného břemene.
Ing. Vladimír Opatrný
daňový poradce