Změny, chyby a nestandardy při uplatňování výdajových paušálů

Vyplývají z novely živnostenského zákona účinné od 1. 7. 2008. Byť se nejedná o daňový zákon, některá jeho ustanovení ovlivní výši daňových povinností poplatníků uplatňujících své výdaje pro daňové účely tzv. výdajovým paušálem. Změnila se totiž příloha č. 1 živnostenského zákona.

 

S účinností od 1. 7. 2008 se k dosavadnímu výčtu řemeslných činností přiřazují:

        -         montáž, opravy,revize a zkoušky elektrických zařízení

-                                 dtto                        plynových zařízení a plnění nádob na plyny                             

-                                 dtto                        tlakových zařízení  a nádob na plyny

-                                 dtto                        zdvihacích zařízení

-         praní a žehlení oděvů.

Od stejného data byly z řemeslných činností vypuštěny fotografické služby, výroba kosmetických prostředků a polygrafická výroba.

Obě změnou živnostenského zákona dotčené skupiny budou muset své příjmy za rok 2008 rozdělit na tržby za první a druhé pololetí a přiřadit k nim rozdílnou hodnotu uplatněného výdajového paušálu. V souvislosti s touto komplikací by bylo vhodné připojit k daňovému přiznání přílohu dokládající výši tržeb v obou pololetích. V roce 2008 nebude možné při uplatnění výdajového paušálu  snížit rozdíl mezi příjmy a výdaji o platby sociálního a zdravotního pojištění, a to ani při odvodech SP a ZP za zaměstnance.

Vrácený přeplatek SP a ZP přijatý v roce 2008 se zahrne do příjmů z nichž se uplatní výdajový paušál.

Pozor na placení silniční daně při uplatňování výdajového paušálu.

 Předmětem  silniční daně je silniční vozidlo používané při podnikání. Výdajový paušál neznamená, že silniční daň placena nebude. Pokud z povahy podnikání vyplývá nutnost používat automobil, silniční daň se musí zaplatit.

Poplatníkem SD se stává i majitel automobilu, který ho zapůjčí další osobě, která ho při podnikání používá.     

Pozor na daňové důsledky leasingu při přechodu na výdajový paušál – neexistuje zde kategorie  OM ve smyslu § 4 odst. 4 ZDP.

§24 odst. 4 písm. c) ZDP obsahuje jednu ze základních podmínek daňové uznatelnosti leasingového nájemného – zahrnutí odkoupeného majetku po skončení finančního leasingu do OM poplatníka, který je fyzickou osobou. Obchodní majetek  je vymezen v § 4 odst. 4 ZDP. Poplatník uplatňující pro daňové účely výdaje procentem z příjmů takový OM  nemá.

Výjimkou je ovšem situace, kdy poplatník vede účetnictví a současně pro daňové účely uplatňuje výdaje procentem z příjmů. Tento poplatník má obchodní majetek i pro účely daně z příjmů fyzických osob.  

Pokud by poplatník podmínku zařazení předmětu leasingu po jeho skončení nesplnil, leasingové nájemné, které uplatnil v minulých letech při vedení DE a uplatňování skutečných výdajů, je  zpětně daňově neuznatelné.

Řešení:

-         poplatník se v roce, kdy má majetek zahrnout do OM vrátí k vedení DE;

-         poplatník přejde v roce ukončení leasingu na vedení účetnictví;

-         poplatník postoupí předmět finančního leasingu na jiného nájemce, u poplatníka, který postoupil předmět leasingu se splnění podmínky majetkového zahrnutí nevyžaduje;

-         poplatník ukončí podnikání, postupuje se podle § 23 odst. 8;

-         poplatník smlouvou o prodeji podniku prodá svůj podnik jiné osobě.

Pozor na evidenci hmotného a nehmotného majetku daňový subjekt, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů, je povinen vždy vést evidenci a nehmotného majetku a daňových odpisů.

Paušalista, který se domnívá, že nemusí vést evidenci majetku, je na omylu. V §7 odst. 7 přikazuje vést evidenci příjmů a pohledávek.

Opomíjí se však nepopulární ustanovení § 39odst. 4 zák.337/92 Sb., o správě daní a poplatků:  

Daňový subjekt, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů je povinen vždy (!) vést evidenci příjmů a evidenci hmotného a nehmotného majetku, který lze odpisovat.

 Doporučil bych i evidenci DKP   pokud je paušalista  plátcem  DPH.

Z uvedené definice je rovněž sporná povinnost vedení evidence nehmotného majetku. Lze na ní nahlížet a řešit opět v souvislosti s plátcovstvím DPH.

Pokud se týče evidence hmotného majetku a daňových odpisů, stanoví tuto povinnost § 26 odst. 8 ZDP – pokud poplatník uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši, ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník odpisy pouze evidenčně

Paušalista má tedy povinnost vést evidenci hmotného majetku používaného při podnikání.

Evidovat může odpisy rovnoměrné i nerovnoměrné.

U evidence rovnoměrných odpisů je třeba upozornit na zákaz možnosti využít nižší částky daňových odpisů, což má zabránit tomu, aby si poplatník ponechal co nejvíc daňových odpisů k dobru pro případ přechodu z paušálu na vedení DE. § 31 odst. 7 ZDP – Sazby nižší než maximální sazby uvedené v § 31 odst.1 ZDP nemůže použít poplatník uplatňující výdaje podle §7 odst.7 ZDP a je povinen vést odpisy pouze evidenčně podle §26 odst.8 ZDP

V úvahu je třeba vzít i ustanovení § 100 odst.2 zákona o DPH, které stanoví plátci DPH povinnost vést evidenci obchodního majetku, pokud nevede účetnictví.

Příklad:

Poplatník uplatňující výdaje podle §7 odst. 7 zakoupí v roce 2008 nákladní automobil za 2 000 000 Kč a uplatní si odpočet.

Řešení:

Podle § 100 odst. 2 ZDPH má povinnost vést evidenci svého obchodního majetku, pokud jde o obchodní majetek z pohledu DPH.

 Paušální výdaje a obchodní majetek

FO uplatňující výdaje paušálem postupuje podle §4 odst.4 ZDP:

„Dnem vyřazení majetku z OM se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval nebo jej naposledy uváděl v DE.“  

To se vztahuje na situaci při přechodu z vedení DE na paušální výdaje.

Je to důležité při řešení daňového režimu prodeje hmotného majetku.

Prodej majetku, který byl evidován při vedení DE se musí zdanit i při uplatňování výdajového paušálu.

Dále se projeví i změnou v evidenci hmotného majetku, který poplatník uplatňující výdajový paušál vede podle § 39 odst. 4  ZSDP. Je  příjem z prodeje HM  příjmem podle § 7 či 10? 

Příklad:

Poplatník zemědělec přešel v r. 2007 z DE na výdajový paušál. V roce 2008 prodal kombajn za 1 000 000 Kč, který do 31. 12. 2006 evidoval v DE. Od 1.1.2007 v souladu s § 39  odst. 4 kombajn vede pouze v evidenci hmotného majetku.

Prodej movitého majetku Řešení:

Zjistíme, zda prodej kombajnu je osvobozen od DPFO podle § 4 ZDP. Platí ustanovení § 4 odst. 1 písm.c). Dnem vyřazení kombajnu z OM je 31.12.2006.

Skutečnost, že kombajn je i nadále veden v evidenci podle § 39 odst. 4 ZSDP neznamená, že kombajn je součástí obchodního majetku!

Kombajn byl tedy vyřazen z OM 31.12.2006, jeho prodej by byl od DPFO osvobozen až po 31.12.201l.

Dále řešíme, jakou částku uplatnit ve výdajích. Pokud bychom příjem posoudili jako příjem z podnikání podle § 7, mohli bychom uplatnit 80%ní výdajový paušál.

My však musíme takový příjem posoudit jako příjem podle § 10 odst. 1 písm.b)ZDP, protože majetek byl 31.12.2006 vyřazen z OM. Paušální výdaje k němu uplatnit nemůžeme, uplatňujeme pouze daňovou zůstatkovou cenu (DZC). Daňová zůstatková cena kombajnu  k 31. 12. 2006 je 200 000 Kč. Snížíme jí o plný roční odpis za rok 2007, ve kterém již uplatňujeme paušální výdaje např. 70 000 Kč, a o polovinu ročního odpisu – např. 30 000 Kč za rok 2008, v jehož průběhu byl kombajn prodán. V § 10 DP pak uvedeme příjem z prodeje kombajnu 1 000 000 Kč a výdajem bude DZC  100 000 Kč.

Z pohledu DPH je kombajn podle § 100 součástí OM a poplatník je povinen ho evidovat. Pokud je poplatník plátcem DPH je prodej traktoru zdanitelným plněním a při prodeji  musí odvést DPH na výstupu. Vznikne pohledávka, která bude součástí knihy DPH, ale zřejmě nebude součástí pohledávek podle §7 odst. 7 ZDP, neboť prodej je ostatním příjmem - § 10.

 Prodej nemovitosti

Postupujeme obdobně jako u příjmů z prodeje movitého majetku. Určíme, zda je příjem osvobozen od DPFO podle § 4 odst. 1 písm.a) a b). Dále řešíme, zda příjem zdaníme jako příjem podle § 7 či § 10 – opět § 10.

Z pohledu DPH uplatníme osvobození podle § 56 ZDPH  

Pokud se týče evidence výdajů, musí paušalista  vést mzdovou evidenci.     Změny v daňové uznatelnosti plateb OSVČ na sociální a zdravotní pojištění

Od 1. ledna nejsou odvody sociálního a zdravotního pojištění, které provádějí OSVČ za sebe daňově účinným výdajem.  Přeplatky těchto odvodů za rok 2007, pokud byly poplatníkovi v roce 2008 vráceny, jsou zdanitelným příjmem, doplatky nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Změnila se metodika i výše maximálního vyměřovacího základu pro odvody SP a VZP – 48 násobek měsíční průměrné mzdy za uplynulý rok. 

Příklad:

Podnikatel zaplatil v prosinci 2007 doplatek na SP a ZP.

Řešení:

V roce 2007 se jedná o daňový výdaj.

Příklad:

Podnikatel zaplatil v prosinci 2007 SP a ZP s tím, že za r. 2007 mu vznikl přeplatek, který použije na platby SP a ZP v r. 2008. Znamená to, že pojišťovny mu přeplatek za rok 2007 nevyplatí. Jde o daňový výdaj v r. 2007 a jak je to s nevyplaceným s přeplatkem v r. 2008?

Řešení:

SP a ZP v r. 2007 zaplacené je u podnikatele daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm.f) ZDP do limitu maximálního vyměřovacího základu pro SP a ZP. Pokud podnikateli v roce 2008 vrácen přeplatek pojistného nebude, nejedná se v roce 2008 o zdanitelný příjem.

                   

Změna zákona 593/92 Sb., o rezervách

Podstatnou změnu  přinesl zákon 2/2009. V §7 odstavci 4 se zavádí povinnost ukládat finanční prostředky v rozsahu vytvářené rezervy na zvláštním bankovním účtu.

Článek 5 přechodných ustanovení k zákonu 2/2009 Sb., stanoví, že toto ustanovení se použije poprvé na tvorbu rezervy, která započala ve zdaňovacím období, které započalo v roce nabytí účinnosti zákona, tedy v roce 2009. Pro tvorbu rezervy podle § 7, která započala před tímto dnem, se použije zákon 593/Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2008.

Za zdaňovací období roku 2008 tedy můžeme naposledy vytvořit rezervy „starým způsobem“ včetně jejich „dotvoření“ v dalších letech, aniž bychom museli ukládat peníze na bankovní účty.

V roce 2008 pak můžeme vytvářet rezervy i na opravy osobních automobilů, které byly přeřazeny do odpisové skupiny 2.Příklad.

V roce 2008 byla vytvořena rezerva na oprav HM ve výši 3 000 000 Kč, rokem provedení opravy je dle inventární karty rezervy rok 2001.

Řešení:

V roce 2008, 2009, 2010 se z titulu tvorby rezervy na opravu majetku zahrne do daňových výdajů každým rokem 1 000 000 Kč.

     Změna daně silniční

S účinností od 4. 7. 2008 platí novela zákona 16/1993 Sb., o dani silniční.

Přináší nový způsob a rozsah snížení silniční daně (SD). U všech vozidel se počínaje zdaňovacím obdobím roku 2008 sazba daně snižuje

-         o 48% po dobu 36 měsíců od data první registrace vozidla,

-         o 40%  po dobu následujících 36 měsíců  

-          o  25% po dobu následujících 36 měsíců.

Dále u nákladních vozidel (včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů), jsou-li používána fyzickými osobami a pokud nejsou používána k podnikání nebo pro cizí potřeby, se sazba daně snižuje o 100%, jde-li o vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 t a méně než 12 tun.  Poplatníci daně v takovém případě nepodávají daňové přiznání k SD, nemají-li daňovou povinnost u dalšího vozidla.

Zvyšuje se o z 15% na 25% sazba daně u vozidel registrovaných poprvé v ČR nebo v zahraničí do 31. prosince 1989.

Současně se snižuje limit největší povolené hmotnosti vozidel určených výlučně k přepravě nákladů, která jsou předmětem SD bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání z 12 tun na více než 3,5 tuny.

Od SD jsou osvobozena vozidla na ekologický pohon.

Pokud byly v průběhu roku placeny zálohy starým způsobem a tedy vyšší, je třeba v přiznání k SD  za rok 2008 k 31.1. 2009 přeplatek vyčíslit a případně kompenzovat.

Ministerstvo financí ČR vydalo na svých webových stránkách (mfcr.cz) informaci k novele zákona o SD, v níž objasňuje způsob uplatnění snížených sazeb daně, způsob určení data první registrace vozidla i placení záloh na SD ve zdaňovacím období roku 2008.    

Při uplatňování silniční daně  je třeba dát pozor:

-         silniční daň musí být zaplacena z vozidel používaných pro podnikání i v případě, že poplatník stanoví pro daňové účely nákladovým paušálem,

-         silniční daň musí být zaplacena i při použití vozidla pro podnikání i v případě, že  výdaje spojené s provozem vozidla neuplatňujeme,

-         poplatníkem silniční daně se stává i majitel auta jestliže ho zapůjčí osobě, která ho používá při podnikání, např. otec zapůjčí osobní automobil synovi, který ho použije při podnikání. Otec se tak stává poplatníkem silniční daně, musí se k ní zaregistrovat a podat příslušné daňové přiznání.

 Podstatné změny v ZDP pro rok 2008

-         rovná sazba daně 15%

-         je zrušeno ustanovení o minimálním základu daně

-         je zrušeno společné zdanění manželů

-         je zrušen § 14 o rozdělení příjmů do více zdaňovacích období.

  

Daň z příjmů a podnikání manželů  Využívání společného majetku v podnikání manželů 

Postup při uplatňování výdajů spojených s majetkem ve společném jmění manželů SJM, který oba využijí ve svém podnikání stanoví § 7 odst. 9. zákona o daních z příjmů (ZDP).

Nemovitost či movitá věc ve SJM využívaná pro podnikání nebo jinou samostatně výdělečnou činnost (JSVČ) jedním nebo oběma manžely, vkládá do obchodního majetku (OM) jeden z manželů.

V případě, že tuto nemovitost nebo movitou věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro podnikání nebo JSVČ využívána také druhým z manželů, lze výdaje související s touto nemovitostí nebo movitou, které připadají na část nemovitosti nebo movité věci, rozdělit mezi oba manžele v poměru v jakém jí využívají při své činnosti.

Příjmy z prodeje nemovitosti nebo movité věci v SJM jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou nemovitost nebo movitou věc zahrnutou v obchodním majetku. Pokud nemovitost před prodejem nevyřadí z OM, jedná se o příjem podle § 7, pokud před prodejem dojde k jejímu vyřazení z OM a nejsou splněny podmínky pro osvobození příjmu od DPFP, jedná se o příjem podle § 10 zákona. V daňovém přiznání příjem uvede manžel, který majetek ze svého OM vyřadil.

Po ukončení podnikatelské činnosti nebo JSVČ či při vyřazení majetku z OM poplatníka pro podnikatelskou či JSVČ, se při prodeji tohoto majetku zjišťuje zda byly splněny podmínky pro osvobození od DPFO podle § 4 ZDP. Pokud splněny nebyly,  postupuje se  podle § 10 odst. 5 ZDP:

„Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a následujících, který byl zahrnut do OM pro výkon podnikatelské činnosti nebo JSVČ nebo sloužil k pronájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 29 odst. 2 ZDP…Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení (TZ), opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní spotřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží…U příjmů z prodeje nemovitého majetku je výdajem zaplacená daň z převodu nemovitostí, i když je uhrazena v jiném zdaňovacím období  než v tom, v němž plyne příjem z prodeje. U příjmů z prodeje nemovitého majetku , který byl ve SJM, je výdajem daň z převodu nemovitostí zaplacená kterýmkoliv z nich. U příjmů z převodu vlastní nemovitosti, bytu, nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci ….je výdajem vrácená záloha, i když je vrácena v jiném zdaňovacím období.“

Příklad:

Manželé nabyli nemovitost před dvanácti lety, nabyli ji za trvání manželství, byla součástí SJM. Manžel zahrnul nemovitost do OM ve svém podnikání. Před rokem zemřel a manželka nemovitost prodává. Bude muset příjem z prodeje nemovitosti zdanit, jestliže od jejího vyřazení z OM manžela neuplynulo více než 5 let?

Příjem z prodeje již neplyne ze SJM, která smrtí manžela zanikla. Pokud manželka nemovitost neměla ve svém OM, skutečnost, že nemovitost měl v OM v době trvání manželství manžel, nehraje v tomto případě žádnou roli. Příjem z prodeje takové nemovitosti bude proto na straně manželky od DPFO osvobozen.

 

Vložení nemovitosti do obchodního majetku

Často se chybuje při stanovení správné vstupní ceny nemovitosti.

Při úplatném nabytí nemovitosti

 nebo nabytím směnou je to pořizovací cena.u nemovitého majetku, který poplatník pořídil úplatně v době kratší než pět let před jejich vložením do OM nebo v době kratší než pět let před zahájením pronájmu a pořizovací cena se zvýší o prokazatelné výdaje na jejich opravy, TZ, ale pouze u nemovitostí.  Pokud je tato doba delší než pět let – je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena.

Při pořízení ve vlastní režii

Jsou to vlastní náklady. Vklad nemovitosti pořízených ve vlastní  režii v době kratší než pět let před vložením do OM nebo zahájením pronájmu:  Vn + náklady prokazatelně vynaložené na opravy a TZ. Doba delší než pět let před vkladem do OM či zahájení pronájmu – vstupní cenou je reprodukční PC.  

V ostatních případech

Reprodukční pořizovací cena zjištěná podle zvláštních předpisů – zákon č. 151/97 Sb.

ZDP stanoví, že u poplatníka, který má příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP, je třeba reprodukční cenu stanovit při zahájení pronájmu. Při nabytí majetku zděděním nebo darováním

Cena stanovená pro účely daně dědické (s výjimkou majetku nabytého podle § 30 odst. 10 ZDP-kdy poplatník musí pokračovat v odpisování započatém původním vlastníkem) nebo daně darovací, pokud ovšem od nabytí neuplynula doba delší než pět let; u nemovitostí se pak zvyšuje o náklady vynaložené na TZ či opravy.

Využívání společné nemovitosti v podnikání manželů

Pokud manželé hodlají uplatnit výdaje spojené s nemovitostí, která je ve SJM,jeden z manželů (na základě společné dohody) zahrne nemovitost do svého OM. V poměru, v jakém nemovitost využívají, si rozdělují odpisy, výdaje na pojištění, opravy, údržbu a další související výdaje.

Nabytí nemovitosti

            Je podstatné při časových testech pro osvobození od DPFO při prodeji. Vlastnické právo k nemovitosti nabyté koupí počíná dnem vkladu nemovitosti do katastru podle zákona 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem. Podle tohoto zákona právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí a jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen katastrálnímu úřadu., nikoli tedy ke dni uzavření kupní smlouvy nebo ke dni  zaplacení nemovitosti kupující stranou.

Časté chyby vznikají v případech nákupu nemovitosti při uzavření kupní smlouvy před koncem zdaňovacího období a vklad do KN byl učiněn v příštím roce. Např. smlouva uzavřena a nemovitost zaplacena v prosinci 2008 a vklad do KN byl učiněn v roce 2009.  Pozor na neoprávněně uplatněné odpisy u kupujícího, prodávající strana v této situaci uplatní v r. 2008  roční odpisy a  v roce 2009 odpisy ve výši jedné poloviny ročních odpisů (§26 odst.7 ZDP) a zůstatkovou cenu nemovitosti podle § 24 odst.7 ZDP. Učiní tak jak poplatníci vedoucí účetnictví, tak poplatníci vedoucí daňovou evidenci (DE). Výnos z prodeje nemovitosti se v účetnictví účtuje ke dni zápisu do KN. Příjem z prodeje se stejně jako přijatá záloha se zahrne do základu daně u poplatníka s DE v okamžiku jeho inkasa.

 Využívání společného automobilu v podnikání manželů

Platí zde stejný postup jako při využívání společné nemovitosti. Potíže bude působit postup při uplatňování výdajů na pracovní cesty. Tento postup se důsledně odvíjí od skutečnosti, který z manželů zahrnul automobil do svého OM. Manžel, který automobil do OM zahrnul, bude ve svých daňových výdajích uplatňovat skutečně vynaložené výdaje na nákup PHM podle dokladů o jejich nákupu a knihou jízd. Manželka, která auto ve svém OM zahrnuto nemá, bude uplatňovat náhradu za spotřebované PHM propočtené podle údajů v technickém průkazu a doložené knihou jízd. Nemůže však uplatňovat sazbu základní náhrady představující amortizaci vozidla. Ta je v tomto případě uplatňována zahrnutím poměrné části odpisů, výdajů na opravy apod.

Pokud by manžel automobil ze svého OM vyřadil a manželka jej následně do svého OM zařadila, musela by pokračovat v manželem započatém odpisování (§30 odst. 10 ZDP).

Příjmy z prodeje movitých věcí

            Osvobození se podle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP nevztahuje na příjem z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím as prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje ani na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmy z prodeje movitých věcí získaných v restituci, pokud jsou nebo byly zahrnuty do OM, a to do pěti let od jeho vyřazení z OM.

Příklad:

 Manžel koupil před 4 lety os. automobil, který zahrnul do svého OM. Podléhá příjem z prodeje automobilu daňové povinnosti?

Příklad:

Manžel koupil v roce 2005 os. automobil a zahrnul ho do svého OM. V roce 2008 zemřel. Manželka automobil prodala v roce 2009. Podléhá příjem z prodeje automobilu daňové povinnosti?

    Nemovitost ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů

            § 143 občanský zákoník – SJM tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za  trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku  jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství, anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

            V případě, že manžel získal nemovitost v restituci a manželka jí používá při podnikání, není možné, aby byla zahrnuta v jejím OM pro podnikatelskou činnost podle § 4 odst. 4 ZDP. Nemůže pak do svých daňových výdajů zahrnout ve vztahu k nemovitosti odpisy, opravy, pojištění, údržbu apod. Pokud by tyto výdaje zahrnout chtěla, je třeba podle § 143a občanského zákoníku formou notářského zápisu  rozšířit nebo zúžit rozsah SJM. Manželé mohou tímto způsobem změnit jak stávající rozsah majetku a závazků, tak i rozsah majetku a závazků vzniklých v budoucnosti. Předmětem takové smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky.

Když je předmětem takové smlouvy nemovitost která je již součástí SJM nebo je výlučným majetkem jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí (KN).

Změna rozsahu SJM nemá při rozšíření či zúžení SJM žádný daňový dopad, žádnému z manželů nevzniká zdanitelný příjem podle § 3 ZDP.

Řešením je i pronájem nemovitosti manželem podnikající manželce. Ten je však možný pouze v případě, že manželka může hradit manželovi nájemné z peněz, které pochází z jejího majetku a nikoli ze SJM.

Nemovitost ve spoluvlastnictví manželů

 § 11 ZDP stanoví, že příjmy dosažené společně dvěma nebo více poplatníky z titulu spoluvlastnictví k věci nebo ze společných práv a společné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují mezi poplatníky podle jejich spoluvlastnických podílů.

Plynou-li příjmy z užívání věci ve spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy uzavřené všemi spoluvlastníky jen určitým spoluvlastníkům nebo jinak, než odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům, rozdělují se tyto příjmy a výdaje podle této smlouvy; výdaje musí být pro účely tohoto ustanovení rozdělovány ve stejném poměru jako příjmy. Pokud nejsou příjmy a výdaje mezi spoluvlastníky rozděleny podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši – není možné použít výdajových paušálů.

Příklad:

Manželé si před uzavřením manželství pořídili bytový dům. Každý z nich vlastní ideální polovinu. Jak budou zdaňovat příjem z pronájmu?

Řešení:

Každý z manželů uvede do svého daňového přiznání a každý z manželů si uplatní polovinu skutečně vynaložených výdajů na údržbu, opravy, pojištění apod. Mohou také uplatnit výdajový paušál 30%. 

Příklad:

Manželé si před uzavřením manželství pořídili bytový dům. Každý z nich vlastní ideální polovinu nemovitosti. Sepsali smlouvu, že příjmy z pronájmu nemovitosti poplynou pouze manželce.

Řešení:

Veškeré příjmy z pronájmu uvede do svého daňového přiznání manželka. Při uvádění souvisejících výdajů musí respektovat omezující podmínku – výdaje musí uplatnit pouze v prokázané výši a nesmí použít výdajový paušál. 

  Příjem z převodu členského práva v bytovém družstvu    

Vznik společného členství v bytovém družstvu (BD) upravuje § 703 odst.2 občanského zákoníku. Stane-li se za trvání manželství manželka členkou bytového družstva, je členské právo manželky ve SJM. Pokud se manželé stali společnými členy BD před více než pěti lety, členská práva přitom  nebyla pořízena z OM, je příjem z jejich převodu od DPFO osvobozen.

 Půjčka mezi manžely

§ 657 obč. zákoníku – smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zvláště peníze. Dlužník se zavazuje věci stejného druhu po uplynutí sjednané doby vrátit. Při peněžní půjčce lze sjednat úroky, při nepeněžité půjčce lze sjednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti zpravidla téhož druhu.

Obč, zákoník důsledně rozlišuje mezi smlouvou o půjčce a smlouvou o výpůjčce. Podstata rozdílu spočívá v předmětu smlouvy.  Smlouva o výpůjčce  §659 a n.) se může vztahovat na věci individuálně určené i věci určené podle druhu, a je smlouvou bezúplatnou, zatímco smlouva o půjčce  se týká pouze věcí určených podle druhu – tedy věcí zastupitelných. Půjčit si tedy nelze např. nemovitost, tu je možné si pouze vypůjčit či pronajmout.

Majetek ve SJM manželů si manželé mezi sebou půjčovat nemohou, při zúženém SJM si úročenou či neúročenou půjčku poskytnout mohou. Úrok bude pak bude daňovým výdajem u příjemce a daňovým příjmem u poskytovatele půjčky.

Úrok z půjčky Úrok z půjčky do 31.12.2007

Podle §23 odst. 7 ZDP se za cenu, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích při stanovení výše úroků u půjček považoval úrok ve výši 140% diskontní úrokové sazby ČNB platné v době uzavření smlouvy. To se nepoužilo pokud byl sjednán úrok nižší, věřitelem byla zahraniční osoba nebo společník případně člen družstva – daňový rezident.

Úrok z půjčky od 1.1.2008

Ustanovení o obvyklé výši úroku z půjčky ve výši 140% diskontní sazby bylo zrušeno. Od 1.1.2008 se za cenu obvyklou považuje úrok odpovídající obecné definici  ceny mezi nespřízněnými subjekty uvedené v úvodní části § 23 odst.7 ZDP, V případě, kdy je sjednaná výše úroků u půjčky a úvěru mezi spojenými osobami nižší než mezi nezávislými osobami a věřitelem je daňový nerezident, společník, člen družstva, ustanovení o ceně obvyklé se nepoužije.        

Manželé pořizují automobil formou finančního leasingu

            Manželé si mohou pořídit do SJM automobil i formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci (finančního leasingu). Jeden z manželů svým jménem uzavře na pořízení  automobilu leasingovou smlouvu. Podnikající manžel zahrne nájemné do svých daňových výdajů po dobu pronájmu časově rozlišené nájemné podle § 24 odst. 2 písm h) ZDP. Najatý automobil je přenechán nájemci ve stavu způsobilém obvyklému užívání i přidělením registrační značky. Po ukončení pronájmu manžel automobil odkoupí.

            V případě, že je ve smlouvě uveden jako nájemce manžel, může do daňových výdajů uplatňovat nájemné či jeho poměrnou část také podnikající manželka. Nájemné si manželé rozdělí v poměru, v jakém v konkrétním zdaňovacím období automobil pro své podnikání používali.  Postoupení leasingové smlouvy na manželku přitom není z pohledu daně z příjmů nutné.

            Při uplatňování výdajů na pracovní cesty automobilem najatým formou finančního leasingu se postupuje podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 ZDP – daňovým výdajem u obou manželů budou doložené výdaje na nákup PHM, a to i v případě, že by žádný z manželů do svých daňových výdajů poměrnou část nájemného nezahrnoval, protože se jedná o vozidlo najaté a platí zde uvedená zákonná úprava. Nelze uplatnit sazbu základní náhrady a náhrady za spotřebované PHM, protože se nejedná o vozidlo vlastní.

            Při pracovních cestách uskutečněných automobilem pořízeným formou finančního leasingu, tedy odkoupeným od pronajimatele, jsou daňovým výdajem u manžela, který automobil zahrnul do svého  OM výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši, doložené současně i knihou jízd. Pokud po ukončení finančního leasingu poplatník automobil ze svého OM vyřadí, může podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP do daňových výdajů zahrnout pouze náhrady výdajů za spotřebované PHM. Sazbu základní náhrady za ujetý kilometr již uplatnit nelze, pokud bylo nájemné uplatňováno do daňových výdajů. Po odkoupení automobilu od pronajímatele, kdy automobil již je ve vlastnictví poplatníka nebo je-li ve SJMa nájemné do daňových výdajů uplatněno nebylo, můžeme jako daňový výdaj uplatnit i sazbu základní náhrady. 

            Rovněž není nutné, aby v leasingové smlouvě bylo uvedeno IČO nebo DIČ některého z manželů či manželů obou. V podmínkách pro uplatnění nájemného jako daňového výdaje (§24 odst.4,5 ZDP) se nic takového nestanoví. Po ukončení leasingové smlouvy a odkoupení najatého  automobilu do SJM jej musí jeden z manželů, který uplatňoval nájemné jako daňový výdaj, zahrnout do OM pro podnikatelskou činnost, aby byla splněna podmínka § 24 odst. 4 písm.c) ZDP.

 Změny v leasingu od roku 2008

-         doba nájmu hmotného movitého  majetku trvá nejméně minimální dobu odpisování (§24 odst. 4 písm.a), je tedy shodná s dobou odpisování podle zařazení HM do odpisových skupin u leasingových smluv uzavřených počínaje rokem 2008

-         snížení uplatnění leas. nájemného o částku uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zm).

-         zrušení limitu nájemného ve výši 1 500 000 Kč u finančního leasingu os. automobilů

Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu obvyklému užívání.

ZDP od 1.1. 2008 snižuje uplatnění nájemného do daňových výdajů o 1% z výše nájemného podle § 25 odst. 1 písm. zm). Podle něho nejsou daňovým výdajem finanční výdaje u  finančního leasingu hmotného majetku, který lze odepisovat. Finančními výdaji se rozumí 1% z úhrnu nájemného. To se nevztahuje na finanční výdaje u finančního leasingu hmotného majetku, které v úhrnu za zdaňovací období, za které se podává daňové přiznání, nepřevýší 1 000 000 Kč.

Příklad:

Manžel podnikatel si v dubnu 2008 sjednal finanční leasing technologického zařízení a poměrná část nájemného bude v roce 2008 činit 2 400 000 Kč. Bude podle výše uvedeného ustanovení nájemné v daňových výdajích krátit?

Řešení:

Podle § 25 odst. 1 písm. zm) jsou finančními výdaji pro účely daně z příjmů u finančního leasingu 1% z úhrnu nájemného. V našem případě 1% z částky 2 400 000 Kč činí 24 000 Kč – finanční výdaje tak nepřevýšily 1 000 000 Kč a v daňových výdajích se proto nájemné nekrátí.

  

Přechodné ustanovení ZDP z časového hlediska účinnosti změn v ZDP u leasingu

 stanoví, že u hmotného majetku (HM), který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého HM uzavřené do dne nabytí účinnosti nové úpravy (1.1.2008), se až do doby ukončení finančního pronájmu s následnou koupí  najatého HM použije zákon ve znění účinném do 31. 12. 2007.

Příklad:

manžel podnikatel si v únoru 2008 sjednal finanční leasing osobního automobilu s tím, že celkové nájemné bude činit 1 750 000 Kč. Automobil mu byl v provozuschopném stavu předán ve stejném měsíci. Jak se uplatní nájemné do daňových výdajů?

Řešení:.

Finanční leasing osobního automobilu sjednaný od r. 2008, aby byly splněny zákonné podmínky, musí trvat minimálně 5 let, což je 60 měsíců. V roce 2008 se pak uplatní 11/60, 2009 12/60, 2010 12/60, 2011 12/60, 2012 12/60 a v roce 2013 1/60 z částky 1 750 000,-.

Příklad:

Manžel podnikatel si sjednal stejný leasing uvedený v předchozím příkladu, avšak leasingovou smlouvu uzavřel 27. prosince 2007 a automobil převzal 15. února 2008. Jak se uplatní nájemné do daňových výdajů?

Řešení:

Leasingová smlouva byla uzavřena do 31.12.2007, leasing musí trvat minimálně 3 roky podle úpravy platné do 31. 12. 2007. Protože do tohoto data platil při pořízení osobního automobilu  limit daňových nákladů, ať už ve vztahu k odpisům či leasingovému nájemnému, 1 500 000 Kč, bude mít průmět nájemného do daňových nákladů v jednotlivých letech tuto podobu: z částky 1 500 000 Kč se uplatní v roce 2008 11/36, v roce 2009 12/36, v roce 2010 12/36, v roce 2011 1/36.

  Při prodeji takto limitovaného  automobilu po skončení leasingu se bude postupovat podle § 23 odst. 4 písm.e) – do základu daně se nezahrnou částky zúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích  jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích.

Příklad:

Automobil z předchozího příkladu se po skončení leasingu, např. v červenci 2011, prodá za 750 000 Kč.  Poplatník  z výnosu z tohoto prodeje zahrne do svých zdanitelných příjmů pouze částku 500 000 Kč. (750 000   

Řešení:

Protože do daňových výdajů nebylo uplatněno nájemné ve výši 250 000 Kč, poplatník z výnosu z tohoto prodeje zahrne do svých zdanitelných příjmů pouze částku 500 000 Kč.

 

Příjem z prodeje automobilu pořízeného formou finančního leasingu

Když bylo nájemné uplatněno jako daňový výdaj a jeden z manželů po zakoupení auto zahrnul do svého OM, je příjem z prodeje příjmem podle § 7 ZDP. Do daňových výdajů – pokud odkupní cena auta na konci leasingu byla nižší než 40 000 Kč nezahrneme nic. Pokud auto před prodeje ze svého OM vyřadíme a prodáme jej do 5 let od vyřazení, bude příjem posuzován jako příjem podle § 10 ZDP u toho z manželů, který auto vyřadil ze svého OM.

Když poplatník u finančního leasingu neuplatnil část nájemného do daňových výdajů, protože auto používal i pro soukromé účely, bude se při posuzování příjmu z prodeje postupovat podle § 23 odst. 4 písm. e) ZDP – do ZD se nezahrnují částky zúčtované do příjmů, pokud souvisejí s výdaji neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako výdaje daňové. Postupují tak i poplatníci, kteří nevedou účetnictví.

Příklad:

Poplatník nezahrnul v minulých letech do daňových výdajů nájemné v celkové výši  80 000 Kč a příjem z prodeje činil 260 000 Kč.

Řešení:

Do zdanitelných příjmů se zahrne 180 000 Kč (260 000 – 80 000).

   

Způsob uplatňování výdajů podnikajícími manžely 

ZDP u podnikajících manželů nikterak neomezuje způsob uplatňování jejich daňových výdajů. Mohou je tedy oba uplatňovat výdaje ve skutečné výši nebo mohou oba uplatňovat výdajový paušál nebo jeden z nich uplatní výdajový paušál a druhý výdaje skutečné apod., a způsob uplatňování výdajů pro daňové účely mohou také v jednotlivých zdaňovacích obdobích měnit při respektování § 23 odst. 8 ZDP.

Příklad:

Manžel podnikatel vede daňovou evidenci (DE) a uplatnil v roce 2007 výdaje ve skutečné výši. K 31. 12. 2007 měl podle inventarizace na skladě zásoby, pohledávky a závazky. V roce 2008 je pro něho výhodnější uplatnit paušální výdaje.

Řešení:

 podnikatel musí za rok 2007 podle § 23 odst. 8 ZDP zvýšit základ daně o pohledávky a zásoby a snížit o závazky. Jestliže takovou úpravu neprovede do termínu pro podání daňového přiznání, musí věc vyřešit dodatečným daňovým přiznáním (DP). V případě vyšší daňové povinnosti oproti té, kterou uvedl v původním řádném DP, musí daň doplatit a současně má možnost požádat o prominutí penále z důvodu tvrdosti.

Příklad:

Manžel podnikatel vedl v roce 2007 DE a uplatnil výdaje ve skutečné výši.  V roce 2008 přešel na výdajový paušál a v DP za rok 2007 zvýši základ daně (ZD) o zásoby, pohledávky a snížil o závazky. V roce 2008 mu ale pohledávky, o které za rok 2007 zvýši ZD, byly zaplaceny. Jak se jejich úhrada projeví v daních?

Řešení:

 Je třeba postupovat podle § 23 odst. 4 písm. d), podle kterého se do základu daně nezahrnují částky, které již byly zdaněny podle ZDP u téhož poplatníka. Poznamená proto v evidenci pohledávek, že mu byla uhrazena pohledávka, o jejíž hodnotu v roce 2007 zvýšil ZD. Do zdanitelných příjmů pro stanovení výše paušálu takový příjem proto nezahrne.

Příklad:

Manžel podnikatel uplatňuje výdaje paušálem a k 31. 12. 2008 končí či přerušuje podnikatelskou činnost. O  pohledávky neuhrazené k 31. 12. 2008 musí zvýšit ZD. Může si z hodnoty neuhrazených pohledávek uplatnit paušální výdaje?

Řešení:

 § 7 odst. 7 ZDP stanoví, že v případě neuplatnění prokazatelně vynaložených výdajů může poplatník uplatnit výdaje paušálem z dosažených příjmů. Zvýšení ZD o hodnotu pohledávek  při ukončení či přerušení podnikatelské činnosti není dosaženým příjmem, nýbrž úpravou základu daně  podle § 23 odst. 8 ZDP, paušální výdaje z této hodnoty uplatnit nelze. 

 Fakturace mezi manžely  

Jde o často se vyskytující a neustále diskutovaný problém, zda-li si mohou podnikající manželé mezi sebou v rámci podnikatelské činnosti fakturovat a také platit. Tato otázka (vzájemná fakturace a placení mezi manžely) není v současně platných právních předpisech přímo a výslovně upravena a proto se při jejím výkladu vychází z úpravy SJM v občanském zákoníku.

Problémy se vzájemnou fakturací nejsou při zúžení SJM podle § 143a občanského zákoníku. Platby mezi manžely jsou za této situace hrazeny z výlučného majetku každého z manželů a každý z nich si proto bude kupovat majetek do svého výlučného vlastnictví. Je třeba zde ovšem respektovat ustanovení § 23 odst. 7 o cenách sjednaných v obvyklé výši.

Do SJM patří podle § 143 odst. 1 občanského zákoníku

 majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma za trvání manželství a závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům vznikly za trvání manželství s výjimkami uvedenými v zákoně (dary, restituce apod.) Pojem majetku je odvozován ze znění § 118 obč. zákoníku a je tedy třeba do něho zahrnout kromě věcí i práva nebo jiné majetkové hodnoty, pokud to jejich povaha připouští, rovněž byty či nebytové prostory.

Pro SJM je charakteristické, že vztah mezi manžely není vyjádřen ideálním podílem (SJM nahradilo dřívější pojem bezpodílového spoluvlastnictví manželů, který se dosud v textu ZDP používá) a každému z manželů přísluší právo vztahující se k celému majetku, přičemž toto právo je současně omezeno právem druhého manžela k témuž majetku.

A podle § 143 odst. 3 občanského zákoníku oba manželé plní závazky, které tvoří SJM, společně a nerozdílně.

Z toho vyplývá, že jeden manžel nemůže na druhého převádět majetek, který je součástí SJM. Rovněž nemůže ani druhého manžela zavazovat závazkem podle § 143 odst. 1 obč. zákoníku, který patří do SJM. Podle tohoto výkladu se při vzájemné fakturaci mezi manžely tedy jedná o právně neplatné úkony.

 Rozdělení příjmů a výdajů při podnikání manželů na spolupracující osobu 

Vychází se z ustanovení § 13 ZDP, který umožňuje, aby

 příjmy dosažené při podnikání nebo JSVČ podle § 7 odst. a) až c) a odst. 2 (na spolupracující osobu tak nelze rozdělit pouze  příjem podle § 7 odst. 1 písm. d) podíl společníka VOS a komplementáře komanditní společnosti na zisku)  provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělily tak, aby podíl připadající na spolupracující manželku nečinil víc než 50%, přitom částka připadajícího na spolupracujícího manžela, o kterou  příjmy přesahují výdaje může činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý započatý měsíc této spolupráce.

V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, popřípadě jen ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem,

 se tyto příjmy rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30%, přičemž částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše jejich podílu na společných příjmech a výdajích stejná.

 Příjmy a výdaje není možno rozdělovat

 na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti v kalendářních měsících, ve kterých je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění podle §  35c a 35d ZDP, nebo na manželku (manžela) je-li na ni či něho ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b)

Na spolupracující osobu lze rozdělit i ztrátu,

 protože ZDP stanoví, že se rozdělují příjmy a výdaje. Je tak možno rozdělit i výdaje, které jsou vyšší než dosažené příjmy. Spolupracující manželka má pak možnost uplatnit ztrátu jako odčitatelnou položku v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

 Příklad:

Manžel živnostník provozující řemeslnou živnost , rozdělil 50%ní podíl ze svých příjmů (1 000 000 Kč) a výdajů (600 000 Kč) na spolupracující manželku, která kromě toho má příjmy z vlastního podnikání. Manžel uplatnil 60%ní výdajový paušál a manželka uplatnila své výdaje ve skutečné výši doložené doklady, když její podnikatelské příjmy činily 850 000 a skutečné výdaje na jejich dosažení 500 000 Kč. K těmto příjmům a výdajům pak přiřadila 500 000 Kč manželových příjmů a 300 000 Kč manželových výdajů.  Je to v souladu se ZDP?

Řešení:

ZDP výše uvedené řešení nevylučuje. Manželka může uplatnit pro daňové účely výdaje ve skutečně vynaložené výši doložené doklady a zaevidované v daňové evidenci nebo zaúčtované v účetnictví. Současně může při spolupráci na podnikání manžela své vlastní podnikatelské  příjmy a výdaje zvýšit v souladu s § 13 ZDP   o stanovený podíl na podnikatelských příjmech a výdajích manžela (500 000 a 300 000), přestože ten pro daňové účely uplatnil výdaje paušálem.

 Zdanění příjmů z kapitálového majetku 

§8 odst. 8 ZDP stanoví v případě, že do SJM manželů plyne příjem podle § 8 odst. 1 nebo 2 ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů, zdaňuje se pouze u tohoto manžela. Pokud se jedná o stejný příjem, který plyne ze zdroje, který není vložen do OM žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.

Příklad:

Manželka uzavřela smlouvu o úročené půjčce a účtuje o ní ve svém účetnictví nebo jí eviduje ve své daňové evidenci. V roce 2008 inkasovala z této půjčky úrok ve výši 45 000 Kč. Kdo bude úrok zdaňovat, jestliže půjčka pochází ze SJM?

Řešení: Úrok z půjčky uvede a zdaní v § 8  svého daňového přiznání manželka, protože zdroj příjmů zahrnula do svého obchodního majetku.      Příklad:

Manžel uzavřel smlouvu o úročené půjčce a o půjčce neúčtuje ve svém účetnictví případně jí neeviduje ve své daňové evidenci, stejně tak jako jeho manželka. Úrok z půjčky činil v roce 2008 Kč 60 000,-.  Kdo zdaní související úroky, jestliže půjčka je součástí SJM?

Řešení:

Úrok ve výši 60 000 Kč uvede v § 8 svého daňového přiznání buďto manžel nebo manželka na základě společné dohody. Manželé si takový příjem nemohou rozdělit, což bylo možné do roku 2004, a musí se spolu dohodnout u koho bude výhodnější  příjem zdanit.

Příklad:

Manželé obdrželi od stavební firmy 320 000 Kč jako úrok z prodlení jako sankční plnění za nedodržení termínu při výstavbě jejich rodinného domu. Musí takový příjem zdanit?

Řešení

§8 odst. 1písm. g) ZDP stanoví, že úroky z prodlení jsou příjmem z kapitálového majetku. Pokud příjem plyne do SJM, musí ho v daňovém přiznání v § 8 zdanit jeden z manželů a manželé se dohodnou, který to bude.

 

Zdanění příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP

 Vymezení příjmů z pronájmu je obsaženo v § 9 ZDP – pronájem nemovitostí,movitých věcí. Nezahrnují se tam příjmy z příležitostného pronájmu movitých věcí, což je příjmem podle § 10 odst.1 písm.a). Má význam při osvobození od DP.

O příjem z pronájmu se jedná i v těch případech, kdy poplatník pronajímá nemovitosti či byty nebo jejich části, které má sám v nájmu či podnájmu.

Příjmy z pronájmu, které plynou manželům ze SJM se podle §9 odst.2 ZDP zdaňují pouze u jednoho z nich opět podle dohody na základě daňové optimalizace mezi manžely. Jedno zdaňovací období (ZDO) zdaní takové příjmy manžel, další ZDO manželka atd.

 

Podle § 143 však  do SJM nepatří např.věci vydané jednomu z manželů podle předpisů o restituci majetku, který měl vydanou věc ve vlastnictví  před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.  

Příklad:

Manžel v rámci restituce nabyl nemovitost, manželé rovněž pronajímají rekreační chalupu, kterou pořídili za trvání manželství. Jak budou příjmy z pronájmu zdaňovat?

Řešení:

Příjmy z restituované nemovitosti budou v §9 ve svém DP uvádět vždy pouze manžel, u příjmů z pronájmu rekreační chalupy, která již  je součástí SJM, se mohou dohodnout, který z nich je zdaní.

V praxi často dochází k tomu, že nemovitost v restituci nabude např. manželka a k podnikání jí využívá manžel, který ovšem není jejím vlastníkem. Problém je možné vyřešit uzavřením nájemní smlouvy na pronájem předmětné nemovitosti  mezi manželkou a manželem, nájemné však musí manžel platit manželce pouze z prostředků, které jsou v jeho výlučném vlastnictví. Dále musí respektovat § 23 odst. 7 a sjednat nájemné ve výši obvyklé ceny.

V případě nájmu vyššího než je cena obvyklá by na straně manžela bylo nájemné v jeho výdajích  uznáno pouze v obvyklé výši.

Dalším možným řešením, aby  podnikající manžel mohl uplatňovat odpisy, výdaje na opravu, údržbu, pojištění atd., spojené s používáním nemovitosti pro podnikání jednoho z manželů, která je ve vlastnictví manžela druhého, je rozšíření společného majetku manželů o tuto nemovitost. V tomto případě však není možno zapomenout na vklad do katastru nemovitostí, protože zde je zapsán jako vlastník pouze jeden manželů. Rozšíření společného jmění manželů není předmětem daně z příjmů.

 Nepeněžní příjmy z pronájmu  

§ 3 i §23 ZDP považuje za zdanitelné příjmy jak příjmy peněžité, tak příjmy nepeněžité, oceněné podle zvláštního předpisu (zákon 151/97 Sb., o oceňování.

Na to se často při uzavírání nájemních smluv zapomíná, stejně jako se zapomíná na daňové souvislosti nepeněžních příjmů.

NEPENĚŽNÍM PŘÍJMEM VLASTNÍKA (PRONAJÍMATELE) Jsou výdaje (náklady) vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a nehrazeného vlastníkem (pronajímatelem), a to:

a) ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje uvedené v § 24 odst. 2 písm zb) ZDP a výdaje na ukončené technické zhodnocení (TZ podle § 33 ZDP), za podmínky, že o hodnotu TZ nezvýšil vlastník pronajímatel vstupní cenu, ani nebylo v průběhu nájemného odpisováno nájemcem. Takové nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování (§31 ZDP), nebo znaleckým posudkem;

b) ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu nebo k písemnému zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním doručeném nájemci, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje na dokončené TZ, které odpisoval nájemce se souhlasem vlastníka (pronajímatele). Takové nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou (ZC), kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování;

c) ve zdaňovacím období, ve kterém bylo TZ (§33 ZDP) uvedeno do užívání, pokud o hodnotu TZ vlastník (pronajímatel) zvýší vstupní cenu (VC) či ZC. Toto nepeněžní plnění se ocení ve výši výdajů vynaložených nájemcem.

 Příjmem vlastníka-pronajímatele je rovněž nepeněžní plnění od nájemce, kterým je zcela nebo zčásti hrazeno nájemné v podobě technického zhodnocení, oprav či údržby.

Podle pokynu MF ČR D-300 je nepeněžní plnění příjmem:

-         u vlastníka-pronajímatele vedoucího účetnictví v tom zdaňovacím období, ve kterém je nájemné součástí příjmů (výnosů) podle platných účetních postupů při respektování věcné a časové souvislosti,

-         u ostatních vlastníků (pronajímatelů) v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo nepeněžní plnění nájemcem vynaloženo.

 

Nepeněžním příjmem vlastníka nejsou podle D-300 výdaje spojené se zajišťováním správy nemovitosti a s obvyklým udržováním, které je nájemce povinen hradit v souvislosti se smluveným způsobem užívání najaté věci. Tyto povinnosti vyplývají pro nájemce z příslušných ustanovení občanského zákoníku.

Jedná-li se o nájem nebytového prostoru postupujeme podle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

V § 5 odst. 1 stanoví, že není-li dohodnuto jinak, pronajímatel je povinen odevzdat nebytový prostor nájemci ve stavu způsobilém smluvenému účelu nájmu, v tomto stavu jej svým nákladem udržovat, zabezpečovat řádné plnění služeb, jejichž poskytování je s užíváním nebytového prostoru spojeno, a umožnit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s nájmem.

Neobsahuje-li nájemní smlouva vymezení podílu nájemce na opravách a údržbě najatých prostor, má povinnost udržovat pronajaté prostory pronajímatel.   

Paušální výdaje u pronájmu

Podle § 9 ZDP je možné uplatnit výdaje až do výše 30% z dosažených příjmů.

Pokud se uplatní výdajový paušál, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši a o tuto dobu také nelze prodloužit odpisová ní pro daňové účely (§26 odst.8 ZDP. Po dobu uplatňování výdajů paušálem se vedou odpisy pouze evidenčně.

Při změně způsobu uplatňování výdajů pro daňové účely se postupuje podle § 23 odst. 8 ZDP-

Základ daně zdaňovacího období, předcházejícího zdaňovacímu období, ve kterém přešel na uplatňování výdajů ve skutečně vynaložené výši, zvýší o cenu nespotřebovaných zásob a o výši pohledávek s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm.y).

Přechod z výdajového paušálu na uplatňování skutečných výdajů je třeba dále bedlivě zvážit v souvislosti s ustanovením § 25 ZDP, protože

daňovým výdajem nejsou výdaje spojené s úhradou závazku vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém jsme si uplatnili výdaje paušálem.

Takové změně by tedy vždy měla přecházet inventarizace závazků a jejich vyhodnocení z uvedeného časového hlediska.

Příklad:

V roce 2008 uplatňujeme výdajový paušál a pro rok 2009 chceme uplatnit výdaje ve skutečně doložené výši a vést daňovou evidenci. V listopadu a v prosinci nám vznikly závazky ve výši 250 000 Kč. Závazky zaplatíme v roce 2009. Zahrneme jejich úhradu do daňových výdajů roku 2009?

Řešení:

Závazky vznikly v roce 2008, tedy ve zdaňovacím období, ve které jsme uplatnili paušální výdaje a jejich úhrada v roce 2009 nebude daňovým výdajem.

 Zdanění ostatních příjmů manželů

 Daňově je posuzujeme a řešíme podle ustanovení § 10 odst. 2:

-         příjmy podle § 10 odst. 1 plynoucí manželům ze SJM se zdaňují u jednoho z nich;

-         příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve SJM, které byly zahrnuty v OM, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnutý v OM;

-         u příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve SJM, které byly zahrnuty v OM zemřelého manžela, které plynou pozůstalému manželovi se ve lhůtě uvedené v § 4 odst. 1 písm.a),b) c), a w) vztahující se k majetku nebo právu zahrnutém v OM nepřihlíží.

Příklad:

 Manželé měli ve SJM osobní automobil, pro podnikání ho používal manžel, který ho zahrnul do svého OM, následně ho z OM vyřadil a po vyřazení prodal.

 

Řešení:

Do DP zahrne příjem z prodeje manžel.

 

Prodej nemovitosti ve SJM

Příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu či nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich jsou příjmem podle § 10 odst. 1 písm. b).

Je třeba zkoumat, zda je prodej nemov. od DP osvobozen podle § 4 odst.1 písm. a)b)c)a w).

Výdaj při této transakci je vymezen v § 10 odst. 5 ZDP – nabývací cena nemovitosti, cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací. U majetku odpisovaného dříve zahrnutého v OM nebo sloužícího k pronájmu, je výdajem ZC nemovitosti. Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na TZ, opravu a údržbu nemovitostí

 Příklad:

V roce 2008 prodali manželé rekreační chalupu ve SJM, kterou nabyli v r. 2004. V souvislosti s prodejem obdrželi v prosinci 2008 zálohu 200 000 Kč a do svého DP jí uvedl manžel. V roce 2009 kupující od smlouvy odstoupil a manželé zálohu 200 000 Kč vrátili.

Řešení:

Manžel bude postupovat podle §10 odst.5 ZDP, podá dodatečné DP za rok 2008, vrácenou zálohu v něm uvede jako daňový výdaj a požádá FÚ o vrácení přeplatku na dani.

 Přenos daňové ztráty mezi manžely a její uplatnění

 Postupuje se podle § 5 odst. 3 – daňovou ztrátu nebo její část, kterou neodečetl od svého základu zůstavitel s příjmy podle § 7 nebo 9, může odečíst od svého základu daně dědic, bude-li pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti. Zděděnou ztrátu lze odečíst nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se ztráta vyměřuje. Může tak postupovat i manželka podnikatelka v případě, že zemřelý manžel vykazoval ztrátu, která na něho přešla při rozdělení příjmů a výdajů při spolupráci s manželkou-podnikatelskou podle § 13 ZDP.

Příklad:

V roce 2008 zemřel manžel, který v roce 2006 vykázal ve svém podnikání ztrátu 120 000 Kč a zatím od základu daně z této ztráty odečetl pouze 40 000 Kč. Jak bude postupovat  manželka, která do 6 měsíců po jeho smrti  pokračovala v jeho  podnikání?

Řešení:

V následujících 5 letech může odečíst „zděděnou ztrátu“ 80 000 Kč.    

 Uplatňování vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a odčitatelných položek §15odst.5 (darů) v dodatečném daňovém přiznání

Podmínky stanoví ZDP v §38p odst. 2. Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 1 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném  přiznání k dani z příjmů FO na vyšší daňovou povinnost, která se neodchyluje od poslední známé daňové povinnosti, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé stokoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle §15odst.1zaokrouhleným na celé stokoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena, činil alespoň 100 Kč.

Příklad:

Podnikatel vykázal za rok 2005 ztrátu 300 000 Kč a v roce 2006 ztrátu 100 000 Kč. V roce 2008 přišel na daňovou chybu, kdy v roce 2006 nesprávně uplatnil jako daňové  výdaje na opravu ve výši 380 000 Kč, které měly charakter technického zhodnocení. Za rok 2006 podal dodatečné daňové přiznání.  

Řešení:

Nový základ daně v roce 2006 tak bude 280 000 Kč (-100 000 +380 000). Protože se jedná o zvýšení základu daně  vztahující se ke zvýšenému daňovému základu poplatníkem, může podnikatel současně uplatnit snížení základu daně o část neuplatněné ztráty z r. 2005. Je však třeba, aby přednostně odečetl od základu daně nezdanitelné částky podle § 15 ZDP a teprve potom část daňové ztráty z minulých let tak, aby základ daně činil minimálně 100 Kč.  

 

 

Jablonec nad Nisou

25. ledna 2009

 

                                                                                  Ing. Vladimír Opatrný

                                                                                  Daňový poradce č. 790

                                                                                  Mírové nám. 11

                                                                                  466 01 Jablonec nad Nisou

                                                                                  tel. č. 777 313 646