Úhrady závazků v občansko-právních, pracovně-právních a rodině-právních vztazích včetně vztahů obchodně-právních, za podmínek stanovených v obchodním zákoníku, jsou zpravidla přesně termínované. Jestliže dlužník včas nezaplatí např. alimenty nebo fakturu za dodání zboží nebo poskytnutí služeb, vznikne prodlení a s ním i povinnost uhradit úroky z prodlení. A jak bývá v našem legislativním prostředí obvyklé, způsob jejich výpočtu se již několikrát změnil.
Další změna nás čeká od 1. července letošního roku, kdy vstoupí v účinnost nařízení vlády 33/2010 Sb. Od tohoto data - na rozdíl od dosud platné úpravy – bude úrok z prodlení při nezaplacení závazků ve stanoveném termínu opět zafixován a po celou dobu prodlení se bude určovat stálým a neměnným procentem z dlužné částky. Podle dosud platné právní úpravy se jeho výše zpravidla dvakrát ročně přepočítávala v závislosti na aktuální výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.
Úrok z prodlení se bude od 1. července 2010 určovat podle repo sazby ČNB platné k poslednímu dni kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Procentní sazba se nebude v případě konkrétního dluhu dále měnit. Tak např. při prodlení s úhradou závazků, které vznikne mezi 1. červencem a 31. prosincem 2010, se úrok z prodlení stanoví na základě repo sazby ČNB platné k 30. červnu 2010, zvýšené o sedm procentních bodů a nebude se měnit. Při prodlení, které vznikne mezi 1. lednem 2011 a 30. červnem 2011, se procento úroků z prodlení odvodí z hodnoty repo sazby ČNB z repo sazby platné k 31. prosinci 2010.
Podle nové úpravy by dlužník vzhledem k aktuální výši repo sazby platil úrok z prodlení ve výši 8%. Vzhledem k náročnosti i nákladům případného úvěrového řízení u peněžního ústavu – pomineme-li hledisko etické – je tedy pozice dlužníka bohužel finančně výhodná. Úrok z prodlení tak zdaleka nevyjadřuje míru morální ani finanční újmy věřitele.
Ing. Vladimír Opatrnýdaňový poradce
