Vzhledem k četným dotazům považuji za vhodné zopakovat hlavní principy daňového, účetního a odvodového režimu příjmů provozovatelů solárních zařízení.
Energetický zákon ukládá všem držitelům licence, tedy i takovým, kteří mají . fotovoltaický systém instalovaný např. na střeše svého rodinného domu, chalupy či chaty či kdekoliv jinde, kromě jiného i povinnost předkládat o výkonech solárního zařízení regulační výkazy. K zajištění jejich věrohodnosti a jednotné metodiky jejich sestavování tento zákon v § 11 stanoví, že každý držitel licence je povinen být účetní jednotkou a musí vést podvojné účetnictví.
Zákon o daních z příjmů umožňuje, aby příjmy plynoucí z prodeje energií z ekologických zdrojů a provozu ekologických zařízení byly osvobozeny od daně z příjmů, a to v kalendářním roce, v němž byla příslušná zařízení poprvé uvedena do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech.
Zákony upravující odvody pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění však nerozlišují příjmy, které jsou od daně osvobozené od příjmů zdaňovaných. Provozovatelé ekologických zařízení na výrobu elektřiny musí v příslušných přehledech zahrnout do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění příjem, který obdrží od elektrárenské společnosti včetně příjmu za elektrickou energii spotřebovanou pro vlastní potřebu (množství energie spotřebované pro vlastní spotřebu se vynásobí částkou ve výši rozdílu mezi cenou, za kterou je elektrická energie nakupována od výrobce, a cenou, za kterou je elektrická energie prodávána spotřebitelům). Proti těmto příjmům mohou uplatnit buďto skutečné výdaje spojené s provozem solárního zařízení bez fiktivních odpisů nebo výdaje v paušální výši 60%.
Poplatník provozující solární zařízení tedy musí splnit vůči OSSZ a své zdravotní pojišťovně oznamovací povinnost a přihlásit se jako osoba samostatně výdělečně činná a po skončení každého roku je povinen v předepsaných termínech podávat přehledy o platbě pojistného a hradit zálohy na pojistné.
Seriozní vědecká bádání označují za příčinu konce vyspělých civilizací jejich složitost, která pohltí většinu energie společností vyprodukované. Takové společnosti pak nedisponují energií na svůj rozvoj, nejsou schopny přiměřeně reagovat na změny a v soutěži podléhají civilizacím méně složitým a čilejším. Jsem toho názoru, že bychom se nad našimi poměry měli z tohoto úhlu pohledu okamžitě a poctivě zamyslet.
Ing. Vladimír Opatrnýdaňový poradce
