Zákon o daních z příjmů není při posuzování výdajů na podnikatelskou reprezentaci,
např. k poskytnutí pohoštění, občerstvení a darů obchodním partnerům, nikterak vstřícný. § 25 odst. 1 písm. t) uvedeného zákona stanoví, že za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat výdaje vynaložené podnikajícími právnickými i fyzickými osobami na jejich reprezentaci a současně stanoví, že reprezentačními výdaji jsou právě výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar však zákon nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který není (s výjimkou tichého vína) předmětem spotřební daně. U přijatých zdanitelných plnění použitých k reprezentačním účelům si navíc nemůžeme uplatnit ani nárok na odpočet daně z přidané hodnoty.
Podnikatelé ve sporech o daňovou účinnost výdajů na reprezentaci často namítají, že vynakládání těchto výdajů s dosažením, zajištěním a udržením jejich zdanitelných příjmů souvisí. Pohoštění či obdarování obchodního partnera v mnoha případech otvírá cestu k uzavření významného a výhodného obchodu či smlouvy. V daňovém řízení však s našimi logickými konstrukcemi zcela jistě neuspějeme a správce daně se bude jednoznačně řídit textem zákona.
Ing. Vladimír Opatrný
daňový poradce
