Českou republikou opět obchází strašidlo švarcsystému.
Od 1. ledna 2012 novela zákona o zaměstnanosti a zákona o inspekci práce rozšířila kompetence. Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). Tato státní instituce a její oblastní inspektoráty by měly v letošním roce provést 200 000 kontrol zaměřených na řadu aspektů pracovněprávních vztahů včetně nelegálního zaměstnávání formou zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou, tzv. švarcsystému. Zákoník práce v § 2 vymezuje znaky závislé práce takto:
- závislá práce je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
- je vykonávána jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů,
- zaměstnanec jí vykonává osobně,
- musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Zákoník práce dále stanoví, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, kterým je pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce). K zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou a tedy ke vzniku švarcsystému v praxi dochází např. za situace, když firma uzavře smlouvu o dílo s pracovníkem ve skladu a předmětem smlouvy je manipulace s materiálem. Zmíněný pracovník vykonává práci osobně podle pokynů zadavatele, v jím určené pracovní době, na jeho odpovědnost a náklady, v jeho prostorách, ale za práci, která vykazuje všechny znaky závislé práce, nepobírá mzdu, nýbrž měsíčně fakturuje např. 25 000 Kč.
Pokud Státní úřad inspekce práce takový postup odhalí, uloží jedinci, který je „skrytě“ zaměstnán např. formou smlouvy o dílo, pokutu až do výše 100 000 Kč a provinilá firma bude sankcionována podle závažnosti a rozsahu nešvaru pokutou od 250 000 až do 10 milionů korun. Ale to není všechno. Protože v daňovém řízení platí princip materiální pravdy, finanční úřad překlasifikuje částky pochybných subdodavatelských faktur na vyplacené mzdy a následně z nich doměří daň ze závislé činnosti včetně příslušenství, penále a úroků z prodlení.
Problematika uplatňování švarcsystému je právně i daňově složitá a v konkrétní praxi ne vždy přehledná a jednoznačná. Přitom je spojena se sankcemi, které mohou mít pro mnohá podnikání likvidační povahu. Živnostníci i firmy proto pohlížejí na současnou kontrolní aktivitu a její intenzitu se značnými obavami.
Ing. Vladimír Opatrný
daňový poradce
