Také v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2013 můžeme uplatnit
rozdělení příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti na druhého z manželů nebo i na další osoby, které s poplatníkem žijí ve společné domácnosti. Podle právní úpravy platné v roce 2013 společnou domácnost podle ustanovení § 115 občanského zákoníku tvořily fyzické osoby, které spolu trvale žily a společně hradily náklady na své potřeby. Kromě manželky mohou být spolupracujícími osobami při splnění výše uvedené podmínky života ve společné domácnosti také matka, otec, syn, dcera, bratr, druh, družka, přítelkyně, přítel, strýc, teta a další osoby žijící ve společné domácnost bez příbuzenského vztahu k poplatníkovi.Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až do skončení školní docházky a na druhého z manželů, pokud by na něho byla uplatňována sleva na vyživovanou osobu.
Pokud poplatník spolupracuje pouze s manželkou či manželem, může na něho či na ní převést maximálně 50% dosažených příjmů a výdajů. Při spolupráci po celé zdaňovací období je ale možné rozdělit základ daně nejvýše do částky 540 000 Kč, resp. 45 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. V případě spolupráce s dalšími osobami žijícími ve společné domácnosti lze na ně převést pouze 30% dosažených příjmů a výdajů, nejvýše 180 000 Kč daňového základu nebo 15 000 za každý i započatý měsíc spolupráce
Spolupracující osoba je považována za osobu samostatně výdělečně činnou a musí proto zahájení spolupráce při podnikání oznámit správci daně, zdravotní pojišťovně i správě sociálního zabezpečení. Dále se na ní vztahuje povinnost podat přiznání k dani z příjmů a příslušné přehledy pro účely sociálního a zdravotního pojištění. .
Od roku 2008 spolupráce rodinných příslušníků v podnikání v podmínkách uplatnění 15%ní lineární sazby daně daňovou povinnost nesníží. I za této situace však bude mít takto uplatněná forma rodinného podnikání své opodstatnění, zvláště pak spolupráce při podnikání mezi manžely.
Ing. Vladimír Opatrný
daňový poradce
