Příjmy a výdaje spolupracujících osob při samostatné činnosti

Příjmy a výdaje spolupracujících osob při samostatné  činnosti ( dříve podnikání) upravuje § 13 zákona o daních z příjmů. V případě, že spolupracující osobou je pouze manžel, příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby

a) podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50% a

b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje , činila za zdaňovací období nejvýše 540 000 korun a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 korun.

Např. manžel provozující obchodní činnost dosáhne ve zdaňovacím období příjem ve výši 600 000 korun, výdaje stanoví 60% ním výdajovým paušálem ve výši 360 000 korun. Na jeho obchodní činnosti se celý rok podílí spolupracující manželka, která pečuje  ve společné domácnosti o 2 děti a nemá žádné  příjmy. Při celoroční spolupráci manželů  je možné využít  ustanovení § 13 a  převést  na spolupracující manželku 50%  dosažených příjmů a výdajů, tedy   300  000 korun příjmů   a 180 000 korun výdajů, která ve svém daňovém přiznání uvede dílčí daňový základ podle § 7 ze samostatné činnosti 120 000 korun.

Přestože se při zdaňování příjmů fyzických osob uplatňuje 15%ní rovná sazba daně, je rozdělení  příjmů a výdajů na spolupracující manželku výhodné. Pokud by manželé příjem ze samostatné činnosti nerozdělili, zaplatil by manžel daň z příjmu z daňového základu 240 000. Rozdělením příjmů a výdajů na spolupracující osobu a následným   uplatněním základní slevy na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč manželovi ani manželce daňová povinnost nevznikne. Protože manželka  podíl na příjmech a paušálních výdajích manžela pouze převzala a sama paušální výdaje neuplatnila, může   ve svém daňovém přiznání nárokovat i daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti, které by manžel, s ohledem na omezující ustanovení § 35 ca zákona o daních z příjmů, uplatnit nemohl.

Ing. Vladimír Opatrný

daňový poradce