Počínaje rokem 2014 se zdaňování majetkového prospěchu

souvisejícího s nabytím majetku děděním řeší v příslušných ustanoveních zákona o daních z příjmů. Nový občanský zákoník věnuje dědictví a dědickému právu značný prostor.  Hlava III Dědické právo počíná paragrafem 1475, končí paragrafem 1720 a její text s méně obvyklými pojmy a termíny dokládá složitou právní úpravu, která si při výskytu a řešení konkrétních případů a situací v občanském životě ve většině případů neobejde bez odborného právního poradenství.

Dědické právo je právo na pozůstalost nebo poměrný podíl z ní, náleží dědici a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím. Dědí se na základě dědické smlouvy, závěti nebo ze zákona a tyto důvody mohou působit i vedle sebe. Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele a nabytí dědictví potvrzuje soud, který nabytí dědictví potvrdí osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.

Na rozdíl od rozsáhlé právní úpravy je zdaňování veškerých příjmů fyzických osob nabytých dědictvím upraveno v zákoně o daních z příjmů poměrně přehledně a jednoduše. Příjem dědice plynoucí z nabytí dědictví je předmětem daně z příjmů, jedná se o tzv. ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. n) a o tzv. příjem bezúplatný.

Zákon o daních z příjmů ovšem v § 4a - Osvobození bezúplatných příjmů, stanoví, že od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu.

Pokud by však poplatník zdědil věc, jejíž hodnota přesáhne 5 000 000 Kč. musí od roku 2015 postupovat podle paragrafu 38v zákona. Ten stanoví, že pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od této daně osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce  lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. V  případě, že poplatník v roce 2016 zdědí věc v hodnotě 8 000 000 Kč, je povinen splnit uvedenou oznamovací povinnost vůči správci daně do 1. dubna 2017.

Ing. Vladimír Opatrný, daňový poradce